Jak mi gymnastika dala základy do jógy
Moderní gymnastika byla od 6 do mých 21 let můj život. Nic pro mě nebylo tak důležité jako rozvíjet moje tělo a pohyb k naprosté dokonalosti. Balet, tanec, flexibilita, výraz, elegance, bdělost při každém pohybu…to vše jsem se snažila slaďovat s každým dnem tréninku těch 15 let. Čím jsem byla starší, začala jsem postrádat nějaký vyšší cíl v této aktivitě, a proto jsem se začala zajímat o společenské vědy, zejména o psychologii, sociologii a ezoteriku. Když jsem začala studovat na univerzitě, gymnastiku jsem omezila na minimum a začala jsem se naplno věnovat vzdělávání. Musím se ale přiznat, že jsem vnitřně neskutečně trpěla, protože pohyb mi chyběl. A tak jsem postupem času dospěla k tomu, že musím ve svém životě objevit něco, kde mohu zkombinovat svoji touhu po vzdělání s pohybem. To, co jsem ale hledala, nebyl jen tak ledajaký pohyb. Běžné druhy sportů mě neuspokojovaly, ačkoliv jsem jich vyzkoušela nespočet. Již od svých 12 let jsem pokukovala po svojí mamince, která meditovala, praktikovala pět tibeťanů a koketovala s jógou. Občas jsem to s ní zkusila a vždy jsem se cítila skvěle. Když jsem se potřebovala během let na univerzitě uklidnit a dostat do pohody, tancovala jsem, poslouchala jsem relaxační muziku, vyrazila na meditaci do přírody nebo jsem se prostě začala protahovat a nechala jsem své tělo, aby mě vedlo. V té době jsem ještě nevěděla, že dělám jógu. Jednoho krásného dne jsem vyrazila s kamarádkou na jógový víkend. Při seznamování jsem zmínila, že doma asi něco podobného józe dělám, ale že mě zajímá, jak taková opravdová jóga vypadá. 🙂 Po pár minutách cvičení na mě naše jogínka mrkla s tím, že rozhodně nevypadám jako někdo, kdo jógu dělá poprvé. Tak takhle nevinně začala moje cesta k józe. 🙂
