Diwali…hinduistický svátek světel
Přípravy na velký svátek konaný ve středu jsou v plném proudu. Nejenže den ode dne přibývá osvětlení na domečcích, uklízí se domácnosti, připravují se domácí sladkosti, malé děti si hrají na ulici s petardami – já se jen modlím, aby to všichni přežili, lidé bláznivě nakupují, bankomaty hlásí “no money“ … turisté přede mnou mající povědomí o svátku si už jistě vybrali potřebné zásoby, a tak se na mě nedostává. No nic, procházím se ulicemi a začínám mít ten známý pocit…čemu se to tak podobá? No jasně, Vánocům. Sice mi tu chybí sníh a naše koledy. 🙂 Jinak je to ale docela dost podobné. Všichni chtějí být ve dnech, kdy se slaví Diwali se svou rodinou. Je to svátek míru, lásky, oslavující dobro. Světla ať už v podobě svíček nebo moderních blikacích osvětlení symbolizují vítězství dobra nad zlem. Světlem rodiny zvou bohyni prosperity a bohatství Lakshmi, ženu boha Vishnu, aby zavítala k nim domů a zajistila rodině hojnost.
Tento svátek také oslavuje den, kdy dobro zvítězilo nad zlem. Tento svátek se váže k historicky velmi důležité postavě hinduistické kultury, k avataru Ramovi (převtělenému bohu Vishnu ochránci tohoto světa). Diwali oslavuje den, kdy se armáda avatara Ramy vrátila po 14 letech z exilu a porazila zlého démonického krále Ravana, jehož temnota ovládala zemi. Tímto dnem Rama opět vrátil světlo a dobro do svého rodného kraje a lidé mu od toho dne vzdávají tímto svátkem dík.
Samozřejmě se tento svátek dá slavit, stejně jako naše Vánoce, velmi tradičně a skromně nebo také velmi komerčně až barbarsky. 🙂 To je ve všech koutech světa stejné. Někteří si v tento den nadělí novou motorku, někteří potřebný gauč, někteří oblečení. Někteří lidé se v tento den opijí a dělají velký rámus petardami, někteří jsou v poklidné atmosféře se svými bližními, někteří se přeplním vším dobrým sladkým i slaným jídlem. 🙂 Většina lidí ale v tento den navštíví chrám a vykoná “púžu“ – rituál, kdy místní vyznají čest uctívaným a oslavovaným bytostem, jako je například Rama či Lakshmi.
Jelikož letos neoslavím Vánoce doma, to už je nad Slunce jasné, zažiju alespoň ten pocit nadšení z Vánoc o trochu dříve než vy a v jiné atmosféře. Mimochodem při psaní tohoto článku dostávám od kamaráda z hostelu, ve kterém teď bydlím, sladkou kouli. Rozeznávám jí, při vší úctě k tomu, kdo jí s láskou vyráběl, je to nechutné sladké cosi…“darnevad“, poděkuji v hindštině, spojím ruce do namaste mudry a ukloním se s úsměvem, i když už teď se mi křiví pusa, když vím, co mě čeká. Už teď vymýšlím, jak tou přeslazenou kouli bez povšimnutí a urážky obšťastnit mravence, potulujícího se pejska či kočičku. Všechno indické sladké mi přijde jen hora cukru s nějakou hmotou…no bohužel zrovna v tomhle se indická kuchyně nemůže zrovna pyšnit. Alespoň teda z mého pohledu. Ale je určitě spousta slaných pokrmů, které jsou úžasné, ale taky pořádně mastné, hutné a kořenité. Pro jistotu se tento pobyt zdržuji jakýchkoliv indických jídel. Ne, děkuji, říkám všem. Dobrých pět kilo indické kuchyně už si nesu od minulého půl roku stráveného v Indii, kdy jsem ještě poslušně ochutnávala vše, co mi místní neustále podstrkovali se slovy, že tohle musím zkusit. 🙂 Takže pro tentokrát je jasné předsevzetí, minimálně nepřibrat, když už neshodit. 🙂
Tak vám z Indie přeji šťastné Diwali
S láskou namaste všem ॐ
Jak to tak asi v Indii vypadá, se můžete mrknout v následujícím videu:
https://www.youtube.com/watch?v=HrrW3rO51ak