Co takhle jógu žít, a ne pouze dělat na jógamatce

Co takhle jógu žít, a ne pouze dělat na jógamatce 

Jaká je kvalita vašeho života? Jak jste v životě stabilní, klidní a radostní? Jaké jsou vaše vztahy? Cítíte se osamělí? Máte konflikt s lidmi, či se světem okolo vás? Jak reagujete v napjatých chvílích? Necháte se ovlivnit stresem a negativním prostředím okolo vás? Máte se rádi? Jste k sobě laskaví? Věnujete dostatek času sobě a regeneraci? Máte pocit, že je váš život takový, jaký byste ho chtěli mít? Jste schopni říct, že naprosto s klidem přijímáte vše, co vám život přináší?

Možná se budete divit, ale všechny tyto otázky jsou naprosto přímo spojené s jógou. Vlastně celý náš život a všechny jeho aspekty jsou s jógou spojené. Nechápejte mě špatně, nemíním následujícími větami nikoho kritizovat, ani soudit. Vše, co zde píši, je pouhé konstatování. Já osobně jsem prošla snad všemi zmíněnými stádii, než jsem došla k takovému chápání jógy, jaké mám dneska. Někdo se domnívá, že jóga je jakási forma sekty či náboženství. Někdo má zase jógu za fyzické cvičení a jediné, co si pod jógou představí, je pozice stromu. Někdo říká, že jógu dělá „třeba“ už 3 roky. Skutečně tím, ale myslí dost možná jednou týdně 60 minut strávených na podložce. Každý „jógu“ chápe nějakých svým způsobem a nějak ji svým způsobem praktikuje. Každý k józe přichází z jiných důvodů a za jiným účelem. A to je naprosto v pořádku.

Co ale dneska v hloubi duše cítím, je touha sdílet s vámi a povyprávět vám o tom, jak jógu chápu já. Jak mi jógu představili pro mě opravdoví jogíni v Indii. Věřím, že jogínem se dnes nazývá kde kdo. Toto právo nikomu upřít nemůžeme. Také jsem měla tu čest se setkat s takovými, kteří si jen na jogíny hráli, aniž by to ovšem věděli. Proč ale píši tento článek? Dost možná proto, že mě někdy trochu mrzí, že jsou lidé o jógu, o takovou krásnou, celistvou a hlubokou vědu, ochuzeni. Že většina západních lidí nemá možnost jet do Indie, že nemá možnost se dostat ke zdrojům, které odhalují neskutečná moudra jógy. Sama musím přiznat, že pořád a stále objevuji, co všechno o józe ještě nevím.

Není v mých silách hloubku jógy popsat v pár řádcích, nicméně bych vás ráda povzbudila k tomu, abyste se zamysleli, jak jógu praktikujete ve svém každodenním životě? Jak techniky z jógy můžete přenést do svých životů, aby se kvalita vašich vztahů a vaší spokojenosti zvýšila? Pozorujete změny ve svém životě od té doby, co jste jógu začali dělat? Co takhle zkusit moudra jóga žít a postupně je zařazovat do vašeho života? Každý z nás přece touží po tom cítit se trvale šťastný, mít pevné a upřímné vztahy plné lásky, a mít pocit, že žije smysluplný život.

Pokorně vám nabízím, přijměte moji pozvánku a začněte jógu žít, a ne jí pouze dělat, protože žití jógy vám přinese opravdové pozitivní změny do vašeho života. Mluvím naprosto z vlastní zkušenosti. Poslední měsíce mě životní události vedou k tomu být méně zaměřená na moji praxi na jógamatce. Veškeré možné techniky z jógy, se kterými jsem se doposud mohla setkat, se postupně snažím využívat ve svém životě, a velmi zaujatě sleduji neuvěřitelné změny. Proměna je nejen v mém obličeji, nebo pocitu na těle a mysli, ale také způsob, jakým zvládám stresové situace. V momentě, kdy začnete opravdu ta jednoduchá, avšak velmi hluboká moudra využívat v každodennosti, začnou se dít doslova zázraky.

Abychom nemluvili obecně, zkusím vám přiblížit mojí jógou praxi. Snažím se jógu praktikovat na jógamatce opravdu denně, i když třeba jen pár minut. I když třeba vůbec nezařadím žádné fyzické cviky. Ten čas na podložce využívám velmi efektivně a především proto, abych znovu obnovila a nastolila vnitřní rovnováhu. Abych si znovu uvědomila priority, které chci v životě žít, abych věděla, kam směřuji. Vracím se na jógamatku, abych nezapomněla, kdo skutečně jsem, proč na tomto světě jsem, jak chci, aby můj život vypadal. Také si připomínám, za co jsem v životě vděčná, a co mohu pro tento svět a lidi okolo mě dneska udělat. Dám si předsevzetí být, co nejvíce pozorná a bdělá, abych viděla, kdy je moje příležitost něco hezkého malého dneska pro někoho, i třeba pro sebe, udělat. Trénuji opravdové přijetí toho, jak vypadá můj život, lidé okolo mě a celý svět. Buduji pozitivní vztah sama k sobě, napojuji se na ten oceán klidu, který uvnitř nás sídlí. Někdy prostě musím chvíli sedět a čekat, až se hladina mysli zklidní, dýchám a prostě jen jsem v napojení na tlukot mého srdce, abych věděla, že dnešní den je dar, který chci plně využít.

To je jen takový zlomek toho, co má praxe obsahuje. Náplň měním podle potřeby a podle aktuální situace. Pak jdu do světa a snažím se vědomě jednat z pozice toho nalezeného klidu. Ať se přimotají do dne různé překážky nebo negativní lidé, vědomě prodýchám pár okamžiků, abych se nenechala zaplést do něčeho, kde není třeba se zaplétat. Abych se nevysilovala zbytečným bojem s něčím, co nemám ve své moci změnit. Tuto uspořenou energii pak vkládám tam, kde vidím, že je třeba. Jsou lidé ať už blízcí či cizí, kteří během dne potřebují podporu, zastání, pomoc a pochopení. Tam investuji s dobrým svědomím svou energii. Zavalí mě pocit radosti a naplněnosti i z úplných maličkostí. A tu radost si „nesyslím“ pro sebe, ale usmívám se na celé kolo, na všechny lidi, někteří opětují, někteří nechápou a mají pocit, že jsem sjetá. Co z toho, co si myslí, hlavně, že vím já, že si jedu na vlně naplněnosti a radosti z dobře využitého dne.

Ano, věřte, jsou dny, které nejsou prozářené světlem, jako ten, který jsem vám vykreslila. Klidně i polovina mých dnů je pouze o tom neutopit se ve vlastních pochybách, emocích a myšlenkách. A věřte nebo ne, často se mi stává, že se objeví nějaké slunce, nějaká osoba, která má zrovna takový dobrý pozitivní den a já se ochotně nechám „nakazit“ pozitivní energií. Víte, to byl velký zlom v mém životě, být otevřená pomoci, a nebýt zaseklá ve svém utrpení. Často si stěžujeme, jak je ten život špatný, ale když přijde pomoc, odmítáme jí.

Možná mnohým z vás, co mě znáte zdá, že nemám špatný den. Ano, mám špatné a smutné dny. Dějí se mi stresové situace a prožila jsem mnoho osobních bolístek, ať už to je rozchod, nemoc či smrt blízkého, ze kterých se jsem se musela zotavit, tak jako vy všichni. Ale možný rozdíl je v tom, že díky józe a meditaci mám již tzv. mentální imunitu. Schopnost mé mysli zotavit se ze špatného dne či tragické události, je možná rychlejší než někoho jiného, kdo nemedituje. Stejně tak jako posilujeme imunitní systém našeho fyzického těla, meditací a jógou posilujeme imunitní systém naší mysli.

Celý ten článek by vlastně vyšel na knihu, což se možná někdy stane, ale pro dnešek doufám, že jsem zasela semínko do vaší mysli a posílila trochu více zájmu a motivace jógu žít 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Budu moc ráda, když se někdy osobně setkáme na některé z mých hodin, protože tam myslím pochopíte více o tom, co vám zde píši, a budete moci prakticky porozumět tomu, jak konkrétně jógu žít. Pokud se nesetkáme, doufám, že vám přijde do cesty takový člověk, který vás moudry jógy provede taktéž, nebo ještě lépe než já.
Namaste

S láskou

Hanka