Ráda bych s vámi sdílela své dlouhodobé bádání nad otázkami jógy, ženství a sladění ženských potřeb v oblasti jógové praxe. Snad se mi podaří vyjevit slovy co nejpřesněji důvod, proč ve mně takové otázky vyvstávaly, a proč jsem se rozhodla otevřít se novým cestám a poznáním.
Ač velmi hluboce ctím jógovou tradici a filosofii a cítím, že je tato úcta k tradiční józe z mých lekcí poznat, jsem si také vědomá toho, odkud jóga pochází a komu měla sloužit. Díky mnoha měsícům stráveným v Indii pod vedením různých mistrů jsem se učila přesně tomu, co to jóga je, k čemu slouží, a jak jí co nejopravdověji a nejvěrněji praktikovat a předávat. Dovolte mi krátké a stručné shrnutí mých poznání a toho, co mě vede k založení projektu Na vlně ženskosti.
V Indii jsem se naučila, že jógové praktiky byly v meditacích odhaleny rišiům (mnichům a hledačům pravdy), kteří je dále sdíleli se svými věrnými žáky. Postupně se jógová praxe ustanovovala do spisů a „kategorií“ a jógová praxe se následně stala doménou nejvyšší kasty Brahmanů. Nutno podotknout, že jógová praxe byla dle toho, co je nám známo praktikována zejména muži. Až teprve nedávno se k józe dostaly i ženy, především ty ze západu. V Indii je stále velmi vzácné najít mistryni jógy/jogínku. Ženy ze západu následovaly a stále následují své mistry – Indy a praktikují jógu přesně dle jejich mistrů, což pak předávají na svých lekcích po návratu domů dalším ženám. Víme, že na západě je jóga spíše praxí pro ženy. A já se táži – je opravdu pro nejvyšší blaho ženy správné praktikovat jógu přesně tak, jak jí praktikují muži? Můžete se mnou nesouhlasit, budu ráda za to, když se alespoň stejně jako já začnete tázat a pídit se po tom, jaká je pravda pro vás.
Ženská podstata je velmi odlišná svým fungováním od mužské, což neříkám proto, abych vytvořila konflikt nebo posilovala rozdíly mezi muži a ženami. To je asi to poslední, co by se v józe (spojení, soulad) hodilo. Ba naopak bych ráda zdůraznila, že žitím a respektováním našich pravých (opačných) podstat můžeme dojít ke sjednocení. Ale o tom raději podrobněji v tématu partnerství a vztahy.
Nyní bych chtěla sdílet osobní důvody, které mě vedly k tomu, že jsem se vůbec začala takto sama sebe ptát. Dlouho jsem se snažila respektovat lineární podstatu jógové praxe a vzhledem ke své vnitřní disciplíně a přísnosti jsem k sobě byla opravdu tvrdá. Ovšem došla jsem touto cestou k popření své ženské podstaty. Nerespektovala jsem své ženské fáze, čekala jsem od sebe vyrovnané nejen fyzické, ale i mentální a emoční výkony, protože to je konec konců jeden z cílů, o které jogín usiluje. Trvalo mi dlouhou dobu, než jsem pochopila a přijala, že „já“ duše vtělena do ženského těla nemohu jít proti své biologické podstatě, a že „přesáhnout“ vliv biologie, mysli, emocí a ženských cyklů nemohu skrze jejich negování, ale skrze jejich obejmutí, přijetí a sladění se s nimi. Jinými slovy cíl se pochopitelně nezměnil. Stále jako «jogínka» usiluji o perfektní vyváženost těla, mysli v hlubokém propojení s duší. Stále je mým cílem osvobození se od EGA, zkrocení mysli tak, aby sloužila ona mě a „ovládnutí“ těla a jeho potřeb tak, abych nebyla jeho otrok. Avšak nacházím si k tomu malinko jinou cestu, než tak, jak mě to učili v Indii.
Stále je to jógové praxe, ale tato praxe je nyní obohacená a sladěná se znalostí a zkušeností s mými ženskými fázemi a s ženskou podstatou. Tato praxe je stále pravidelná a každodenní, avšak nabývá různých podob dle toho, co která fáze ženského cyklu potřebuje. O tomto se zkrátka od muže nemůžete dozvědět. Taková jógová praxe nikdy nemůže být rozvinutá mužem, ale pouze ženou. Myslím, že ženy, které studovaly tradiční jógu a mají tak pevný základ ve znalostech, mohou následovat svou intuici a v souladu s poznáním o své cykličnosti můžeme lépe přizpůsobit jógovou praxi ženám na západu, které často velmi slepě následují čistě dynamickou lineárně stavěnou jógovou praxi.
Abychom opravdu chápaly sebe, mám dojem, že je třeba rozumět srdcem.
Mým cílem není posilovat rozdíly mezi mužem a ženou, ale naopak přivést ženy blíže k jejich podstatě, od které jsme se odvrátily. Jóga je cestou k pravdě a ta vede přes poznání našeho fyzického, mentálního, emočního a energetického těla takové, jaké je. Muži a ženy mají tudíž trochu odlišné procesy a formy praxe, kterými projít, aby se sešli ve společném cíli – v pravdě a na společném poli osvobození od svých biologických, mentálních a emočních vzorců.